Alchymista

Dřevěný kolos – asi nejvíc ze všeho připomíná hromadu stlučených beden. Je ale stvořen pomocí magie, a proto umí bojovat. Je asi dva metry vysoký a velmi neohrabaný. Nejmenší odolnost má proti ohni, a to ve všech jeho podobách. Pokud nespatří někde šlehat plameny, je nemyslícím strojem na zabíjení. Oheň jej však ochromuje a děsí, přestože by si jeden mohl myslet, že nemá mozek a nervy, aby mohl cítit nějaké emoce.

Meluzína – kdo by ji neznal, hučívá v komínech, výklencích, prohání se po střechách. Ale kdo ji kdy viděl? Připomíná dívku s dlouhými modrými vlasy, která se oblékla do volných vlajících šatů shodné barvy. Nemá nohy a je úžasně rychlá. Stvořena byla z ledových větrů, občas se v proudu vzduchu zatočí i ledové krystalky, jež způsobují nepříjemná zranění. Navíc tak děsivě kvílí…

Kamenný obr – patří k menším druhům rodiny obrů. Jsou to excelentní stavitelé a kameníci, jejich hrady na úpatí strmých skal jsou téměř nedobytné. Kamenný obr je o něco vyšší než člověk, dosahuje výšky okolo tří metrů a vyniká ohromnou silou. Není nijak hbitý ani obratný, zato má vynikající cit pro vše z kamene. V boji zastávají úlohu střeleckých jednotek, po nepříteli metají na dálku velké balvany. Není vhodné stavět je do armády, pokud předpokládáte boj na poušti – metání písku není zdaleka tak efektivní.

Homunkulus – umělá bytost, "člověk" vyrobený v baňce či křivuli za přispění různých tajných alchymistických postupů. Stvoření homunkula patří současně s výrobou kamene mudrců a elixíru mládí k nejúžasnějším dílům alchymistů. Alchymisté umějí vyrobit i jiné humanoidní bytosti, např. golema, ale stvoření umělého člověka vyžaduje mnohem víc. Homunkulus je skutečně na první pohled obyčejný člověk, jen je několikanásobně odolnější a silnější. Alchymisté se pokoušeli mnoha způsoby, zejména různými mutacemi a klonováním, svůj výtvor ještě zdokonalit. Zatím největším přínosem byl dar létání - ovšem na úkor inteligence. Homunkulovi ze zad vyrůstají dvě silná křídla, podobná netopýřím, která jsou ho schopna donést velmi daleko. Alchymisté se zatím s problémy s klonováním potýkají zejména metodou pokus-omyl (u alchymistů většinou synonymum pro explozi). Homunkulus útočí tváří v tvář nepříteli a zbraněmi jsou mu pouze jeho silné pěsti.

Železný golem – již od nepaměti se alchymisté zabývali výrobou golemů, byla to však věc zdlouhavá a nákladná, a proto se nikdy nepočítalo s jejich využitím ve velkých bitvách a taženích. Alchymisté dlouho uvažovali nad materiálem, který by jim zaručil nejen golemovu odolnost, ale i nízké náklady. Nakonec však našli řešení tak jednoduché, až se divili, že je to nenapadlo již dávno. Ve slévárnách a válcovnách připravili železné plechy, namíchali tajné substance, připravili si nýty, kladiva… Vytvořili odporné, nemotorné a pomalé monstrum. Někteří tyto golemy zavrhli a odsoudili, ale druzí se vrhli na jejich zlepšování. K jejich oživení není potřeba šém, ale zvláštní směs, jejíž recept je pochopitelně tajný. Golem sice vypadá tak trochu jako oživlé roury od kamen, ale v boji je silným a odolným protivníkem.

Ledový obr – v krajích Království velmi neobvyklá nestvůra. Ke svému životu potřebuje nízké teploty; dokonce nižší, než jsou zde mrazy v těch nejtřeskutějších zimách. Alchymisté je dovážejí ze severu a jejich domácí prostředí simulují pomocí alchymie. Ledoví obři žijí obvykle v ledových jeskyních, proto chodí trochu shrbeni. Vzpřímení dosahují výšky až pěti metrů. Ještě ke všemu jsou ledoví obři jako jednotka nároční na provoz, neboť jako primární zbraně používají ledové rampouchy, jimiž dokáží hodit neuvěřitelně daleko. Nejsou-li rampouchy, spokojí se s hroudami ledu, v nejkrajnějším případě zmrzlého sněhu.

Gorgona – patří k dalším pekelným výtvorům z dílen alchymistů. Jedná se o mutaci golema, avšak postup výroby je od standardu značně odlišný. Alchymisté pomocí nejrůznějších tajných substancí a formulí připraví žhnoucí lázeň, do které pak ponoří živého býka. Tato zvířata jsou šlechtěna a pěstována pouze pro tento účel, jedná se tedy o kusy mimořádně velké a statné. Působením této nedobrovolné koupele býkova kůže, svalstvo a nakonec celé tělo ztvrdne a zpevní jako ocel. Jeho kosti se stanou téměř nezlomitelnými a místo krve začne v jeho žilách proudit láva. Gorgony útočí jako býk, svými rohy a kopyty. Jejich žhavý dech a zářící pohled způsobují strach a bezmocnost. Gorgony se zdaleka vyhýbají močálům a bažinatým oblastem, které, vzhledem k jejich obrovské váze, pro ně znamenají nepřekonatelnou překážku.

Mračný obr – patří k největším a nejmocnějším jedincům svého druhu. S jeho blízkým příbuzným, obrem bouřkovým, který již před časem odmítl jakoukoliv další účast na lidských válkách o území a moc, společně vládne nebeským hradům a krajinám. Mračný obr naopak příležitost blíže poznat hemžení a veselé vztahy malých tvorů náležitě kvitoval a vstoupil do služeb alchymistů. Mrační obři jsou bytosti obrovského vzrůstu, které se – z nám nepochopitelných důvodů - mohou volně procházet po mracích, jako by nevážily ani unci. Mračný obr je vyzbrojen oštěpy z neznámého kovu, které z velké výšky metá do řad nepřátel.

Kyklop – patrně vzdálený příbuzný obra, ačkoliv toto nebylo zatím dokázáno. Kyklopové chodí po světě od nepaměti, objevují se dokonce i v eposech dávno vyhynulých civilizací a zaniklých kultur. Tehdejší způsob života kyklopů se od toho dnešního příliš neliší. Žijí v jeskyních, ovšem ovce si již nepěstují sami, ale nechávají si je dodávat regentem provincie, event. pověřeným správcem. Výměnou za ovce, které požívají syrové, mírně okořeněné a bez oblohy, dodávají do provincie své vojáky a kvalitní vlnu, kterou sepřádají ženy kyklopů. Ačkoliv kyklopové působí poněkud těžkopádně, umí se dobře ohánět kmenem dubu, který drží v rukou jako obří kyj.